🐾Cougar

Puma americká (Puma concolor) je druhá největší kočkovitá šelma Ameriky (po jaguárovi) a největší zástupce malých koček. Obvykle váží 21 až 80 kg, ale velmi statní jedinci i více než 100 kg. Na délku typicky měří 150 až 250 cm, výjimečně až 290 cm. Vyznačuje se šedou, béžovou, hnědou až červenou barvou srsti, mohutnými končetinami a relativně malou hlavou. Tato vysoce přizpůsobivá šelma žije na rozsáhlém území Ameriky, od kanadského Yukonu po nejjižnější část And v Jižní Americe. Upřednostňuje hustě zarostlé biotopy, ale poradit si dokáže i v otevřené a suché krajině. Pohybovat se může v nadmořské výšce až 5 800 m. Před příchodem bílých osadníků žila ve značné části Severní Ameriky, ale vlivem člověka, který ji začal lovit a zabírat nebo ničit její území, na řadě původních míst vyhynula. V Kanadě ji lze spatřit zejména v Albertě nebo Britské Kolumbii, ale menší populace žije též v Yukonu, Saskatchewanu a patrně i v Manitobě. Ve Spojených státech amerických (USA) se vyskytuje hlavně v západních státech, protože z východního pobřeží prakticky zcela vymizela, a na Floridě, v Arkansasu nebo Nebrasce je kriticky ohrožená. Ve Střední a zejména Jižní Americe žije na většině původních míst, přesto je v některých oblastech velmi vzácná nebo dokonce vyhubená, jako např. v Salvadoru, některých částech Nikaragui či Hondurasu a v několika regionech Venezuely, Peru, Argentiny, Uruguaye i Brazílie. Puma je teritoriální kočka a své území si značkuje (třením, močí, trusem či škrábanci). Velikost teritorií klesá nebo roste podle toho, v jakém prostředí se pumy pohybují a s jakou koncentrací kořisti se potýkají. Jako schopný lovec a predátor si dokáže obstarat jakoukoli dostupnou potravu. Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenovitých nebo velbloudovitých. Napadá ale i menší zvířata jako hlodavce, zajícovce, ptáky nebo ryby, a také dobytek. Ke kořisti se snaží přiblížit na co nejkratší vzdálenost, poté ji dostihne krátkým prudkým sprintem, skočí na ní a kousnutím do krku ji usmrtí. O potravu musí často soupeřit s většími šelmami, jako jsou medvěd grizzly, medvěd baribal a jaguár. Vypořádat se občas musí i se smečkami vlků nebo kojotů. Lidem se obvykle vyhýbá a k útokům na člověka dochází jen velmi vzácně. Pumy nemají určité období rozmnožování, různí se napříč Severní a Jižní Amerikou. Samice je říjná 8–9 dní. Do říje přichází v různou dobu a může se tak pářit s vícero samci. K pohlavnímu aktu dochází po dobu několika dní a až 70krát denně. Březost samice trvá 82–96 dní. Počet mláďat v jednom vrhu kolísá od jednoho až po šest (obvykle má samice 2–4 koťata). S matkou zůstávají až dva roky (v průměru 15 měsíců). Rozmnožovat se pumy začínají ve dvou až čtyřech letech. Ve volné přírodě se dožívají většinou 8–12 let, v zajetí až 30 let. Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje druh za málo dotčený, ale v důsledku rostoucí lidské populace a vlivem urbanizace či zemědělství se dostává čím dál více do konfliktu s člověkem. Přichází o své přirozené prostředí a kvůli predaci domácích zvířat je na některých místech stále legálně i ilegálně loven. Z těchto důvodů jsou i dnes některé jeho populace ohrožené nebo na pokraji vyhynutí.

Text: Wikipedia, CC BY-SA 4.0.