🦆Common Pochard

Polák velký (Aythya ferina) je nápadná potápivá kachna, která hnízdí od Irska po Sibiř. Část populace táhne na zimu do subsaharské Afriky a do jižní a jihovýchodní Asie. Druh se vyznačuje výraznou pohlavní dvojtvárností. Samec ve svatebním šatu má černou hruď, nápadně rezavý krk a hlavu a červenohnědé duhovky, což zřetelně kontrastuje se zbytkem světlého těla. Samice má hnědé opeření s nepravidelným stříbrným rozpitým proužkováním. Hnízdní stanoviště druhu představují mělké rybniční a jezerní břehy a ostrůvky porostlé vegetací jako jsou rákosiny a ostřice. Jedná se o všežravou kachnu, požírá rostliny, vodní bezobratlé včetně korýšů a mlžů, i malé obratlovce jako jsou ryby a obojživelníci. Zahnizďuje v dubnu až květnu. Mělké hnízdo z rostlinného materiálu staví pouze samice. Snůšku tvoří kolem 8 vajec. Samice inkubuje po dobu 24–28 dní. Výchovu mláďat zajišťuje opět pouze samice; káčata se osamostatňují po 50–55 dnech. Poprvé zahnizďuje v prvním roce života. Od roku 2015 je druh zařazen na seznam ohrožených druhů IUCN jako zranitelný taxon, protože populace poláků velkých je na ústupu. Pokles stavů má hned několik příčin. K těm patří degradace habitatu (např. ve střední a východní Evropě jde o intenzivní management rybníků, jehož následkem dochází k likvidaci hnízdního habitatu a nárůstu hustoty obsádky kaprů, kteří konkurují nedospělým polákům v potravě), lov (v řadě zemí Evropy včetně Česka je polák velký stále lovnou zvěří) a predace. Lov spolu s predací vedou k nerovnoměrnému zastoupení pohlaví, což dále umocňuje klesající populační trend. Česká společnost ornitologická vyhlásila druh ptákem roku 2023.

Text: Wikipedia, CC BY-SA 4.0.